Vážení přátelé, po krátkém intermezzu se vracíme k aktuálnímu ročníku naší/vaší domácí metalové veselice, konkrétně k soupisce, jelikož tato má ještě rozhodně co dalšího nabídnout. Dnes tedy přidáváme jedno další jméno, tedy pátého headlinera, kterým je německá veličina alternativního proudu extrémního metalu Downfall of Gaia!

 

Pokud bychom zkusili vymyslet nějaké vhodné přirovnání pro muziku DOWNFALL OF GAIA, mohlo by znít třeba takto: masivní, temná zeď, jež se neúprosně tlačí kupředu, obklopuje posluchače a doslova jej vtahuje do hutného kapelního zvuku, jenž je tvořen směsicí atmosférického sludge, post-black metalu a crustu. Právě z crustové a DIY scény totiž tato formace, která vznikla v roce 2008 a v dnešní době má své členy rozmístěné v Berlíně, Hamburgu a New Yorku, původně vzešla, což ostatně dobře dokumentují její rané počiny. Skupina však nikdy neměla v plánu nečinně přešlapovat na místě a její zvuk tudíž prodělal výrazné změny. Stylový posun do výše vzpomínaného rámce je jasně patrný už na druhé studiovce „Suffocating in the Swarm of Cranes“ (2012), po níž v celkem rychlém sledu přichází další kladně přijatá díla „Aeon Unveils the Thrones of Decay“ (2014) a „Atrophy“ (2016). Hutně-atmosférický projev DOWNFALL OF GAIA zde nabývá na výrazu a přibližuje se dokonalosti. Jeho finální podoba je pak zachycena na zatím posledním studiovém počinu „Ethic of Radical Finitude“. Tento je kritiky označován za dosud nejmelodičtější a zároveň nejlépe strukturovanou desku kapely. Základem je přitom opět epický, unikátně metalový zvuk, jenž v sobě mísí sludge, doom, black metal i crust. Zřejmě nejvýstižnější popis nabízí kytarista a vokalista Dominik Goncalves dos Reis, když říká, že „[album] kombinuje elementy našich raných nahrávek s cestou, kterou jsme se vydali na „Atrophy“. Najdete zde dlouhé, atmosférické party, které se pěkně pozvolna rozvíjí a nechají vám dostatek prostoru k nadechnutí se. Na druhé straně zde narazíte také na drsné části a nelítostné blastbeaty. Každá skladba je tak svým způsobem cestou, jež má své emocionální výkyvy nahoru a dolů.“ Zajímavostí je, že „Ethic of Radical Finitude“ není (oproti svým předchůdcům) koncepčním albem jako takovým, což nicméně neznamená, že se nezabývá zajímavým, doslova filosofickým tématem, jež se opět týká temných stránek lidského bytí. Jestliže se i vám zamlouvá tento styl poetiky, a navíc vám lahodí nabušený, metalově-crustový koktejl, pak rozhodně nesmíte chybět na letošním MGCDF. DOWNFALL OF GAIA jsou totiž pro vás tou pravou volbou!

Enjoy!

Festivalový předprodej | FB událost